Francouzští vinaři se mohou také rozkrájet, ale takovou tradici, jakou má medovina, nemá žádný jiný alkohol

Podle legend je starší než lidstvo – pod jménem Ambrózie ji pili už antičtí bohové a znala ji každá prastará civilizace, což za něco stála. A jelikož naši Slované opravdu za něco stáli, tento nápoj síly, odvahy a lásky nebyl cizí ani jim.

Medovina z baobabu

Pokud zapomeneme na bohy a zeptáme se vědy, odpoví nám, že medovinu lidé znali již v Africe před 20 000 až 40 000 lety.

V období sucha včely obsazovaly díry v baobabech, a když přišlo období dešťů a med se smíchal s vodou a kvasinkami z přírody, směs fermentovala a vznikl první alkoholický nápoj na světě.

Lidé později přenesli včely s sebou na jiné kontinenty a donesli si i kvasinky – ty se potom začaly používat na kvašení vína i piva.

Medové týdny jsou odvozeny od medoviny

Medovina byla oblíbeným nápojem královských dvorů a šlechty, symbolem hojnosti a prosperity. V době středověku vznikl i výraz medové týdny (honeymoon, lune de miel).

Medovina se dávala jako svatební dar novomanželům tak, aby měli dostatek na celý měsíc po svatbě.

Novomanželé měli pít medovinu každý den, aby zabezpečili své rodině plodnost a hojnost. Pokud se do roku narodil novomanželům chlapeček, dostal medovinář štědrou odměnu.

Urbanizace znamenala méně medu

Medovina měla tradici výroby v Číně, Indii i v Evropě. S urbanizací však med postupně ustupoval, a například v Evropě ho téměř úplně nahradil nový dovoz – cukrová třtina. Med přežíval pouze v klášterech, kde mniši chovali včely.

Další ranou pro medovinu byl nový, průmyslový způsob extrakce medu. Zatímco dříve se med z plástů dostával především prostřednictvím teplé vody (a z vody a zbytků medu potom vznikla medovina), nový mechanický systém nezanechával při extrakci medu téměř žádné zbytky a medovina začala kolem roku 1800 ještě více ustupovat.

Dnes medovina zažívá velký boom

Posledních dvacet let se medovina opět vrací do centra zájmu. Surovina na její výrobu vzniká ještě ekologičtěji než pivo nebo víno.

Na med nepotřebujete žádné těžké zemědělské stroje, jen péči včelařů. Včely navíc dodávají okolní přírodě rovnováhu a opylují každé třetí sousto, které jíme.

Včelařství začíná být populární i ve městech, nejen na venkově. Po světě vznikají kluby městského včelaření, a i ve velkých metropolích jako je New York nebo Londýn najdete na mnoha střechách včelí úly.

Ještě krátce o včelách a Smolenicích

Včelovina se vyrábí v úpatí Malých Karpát, v Smolenicích. Nedaleko odtud, v Naháči, byly položeny základy moderního slovenského včelařství.

Juraj Fándly zde v letech 1801 až 1802 napsal dvě knihy o včelách – Slovenskí včelár a O úhoroch aj včelách rozmlúváňí.

A co naše historie?

Společnost Včelco jsme založili v roce 2007 jako tři včelaři, kamarádi, kteří spojil včelařský kroužek na Základní škole v Trstíně. Ten nám v té době otevřel brány ke základům včelařství, lásce k včelám a přírodě jako takové. Už tehdy se začal psát náš příběh.

I když se po tomto období naše cesty na nějakou dobu rozdělily a včelaření a prvnímu pokusu spojenému s výrobou včelího medu jsme se věnovali individuálně, vedle studia a úplně jiných zaměstnání, láska k včelařství nás po několika letech opět spojila dohromady.

Spojilo nás včelaření

Naše práce nás baví a pomalý růst firmy přijímáme s pokorou jako dar, ale i zodpovědnost. Dobré vzájemné vztahy, respekt k sobě navzájem, ale i k prostředí, ve kterém žijeme, nebo k lidem kolem nás jsou pro nás velmi důležité.

I když nás motivovaly i naše první úspěchy v soutěžích, které jsme už na začátku dosáhli, největší motivací byla od začátku pozitivní odezva lidí. Díky ní jsme dospěli až k tomu, že jsme se rozhodli založit společnou firmu a podnikání jsme se začali věnovat naplno a profesionálně.

První roky jsme fungovali v pronajatých prostorech v blízkosti železniční stanice v Smolenicích

Po asi pěti letech jsme začali plánovat výstavbu prezentační budovy na louce pod Smolenickým zámkem. Pro tuto lokalitu jsme se rozhodli úplně spontánně.

Budova je přestavěná bývalá farářská stodola, která tu stála více než 200 let. Zdevastovanou, chátrající farářskou stodolu jsme obnovili, resp. nanovo postavili. Zachovali jsme, co se zachovat dalo. Tvar budovy, styl krovu, půdorys či nosné sloupy i s malebnými nedokonalostmi. Každý jeden nosný sloup byl jiný, stodole to však dávalo duši, a tak jsme tyto nedokonalosti zachovali.

Dnes postupně zvelebujeme areál Včelovina na louce pod Smolenickým zámkem

V areálu jsme postupně dobudovali také novou stodolu, která slouží jako výroba, začali jsme s výsadbou Včelařské zahrady, přibyla Medová kavárna a nově pracujeme i na dalších stavbách.

Pro nás je podstatné, že vše děláme z přesvědčení, protože nás to baví. Snažíme se nabídnout produkt se zážitkem, návštěvníkovi maximálně zpříjemnit chvíle strávené v areálu Včelovina, se špetkou edukace, a to formou přímou i nepřímou. Kromě toho pracujeme s eko-filozofií, abychom náš životní prostor v co nejlepším stavu předali dalším generacím.

Oslovila vás historie medoviny?

Objednejte si medovinu online

nebo se podívejte kde ji koupit